Cestování po světě

Naše stránky jsou pro všechny, co rádi cestují, ať už s báglem na zádech a průvodcem v ruce nebo jen po stránkách knížek a cestopisů. Všem těm přejeme příjemné počtení a zábavu.


Egypt Chrám královny Hatšepšovet a Ramesseum v Dair al-Bahrí (6073)

Indonésie Ostrov Sumba a jeho archaický náboženský systém (4120)

Chile Ohňová země aneb konec světa (4281)


NEJ FOTOGRAFIE
(15355) Usa
(15150) Indie
(14570) Čína
(11347) Keňa
(7873) Austrálie


NEJ PŘÍBĚHY
(54541) Mexiko Pozůstatky májských a koloniálních památek v Mexico City
(44388) Čína Jediná stavba viditelná z vesmíru - Velká čínská zeď
(38559) USA Socha Svobody - francouský dáreček a jeho historie
(30764) Egypt Jaká tajemství ještě před námi skrývají pyramidy v Gíze
(20241) Indie překrásné město Agra a monument lásky Tádž Mahal


HLEDEJ U NÁS
Hledej článek:
 
Hledej obrázek:
 


HLEDEJ VE SVĚTĚ
Seznam/Google:
  
 
Atlas
 


NASTAVENÍ
Přidat k oblíbeným  Přidat k oblíbeným

Nastavit tuto stránku jako domovskou  Nastavit jako výchozí

Pro rozlišení 800 * 600.
Poslední aktualizace 25.08.2004

Celkově přečteno článků 848485
 PŘÍBĚHY

Více informací o zemiFotografie z naší cestyJak jsme se sem dostali

CESTA DO INDIE

Odkud: Z ČR.
Kdy: Podzim 1996
Jak dlouho: 1 měsíc
Oblast: Indie - Cesta do Indie

A jak to vlastně začalo.....

Vysoká škola je vysoká škola. Člověk má sice spoustu volnosti, ale přesto je to pořád dokola přednášky, cvičení, zkoušky ..., ale nic, co by se dalo nazvat skutečným dobrodružstvím. Moc jsme toužili zažít něco zvláštního, něco na co se jen tak nezapomíná. Nakonec jsme se tedy rozhodli vyrazit do Asie. Tenkrát jsme si ještě vůbec neuvědomovali do čeho se to vlastně pouštíme. Hlava byla plná snů a představ o vzdálených zemích. Strach jsme tenkrát neměli a vůbec jsme si neuvědomovali, co vše by se mohlo stát. Doma jsme si vyřídili všechna nezbytná víza, provedli všechna nezbytná očkování a zajistili potřebné léky. Než jsme si vůbec stačili uvědomit, že odjíždíme tak daleko a na tak dlouho, seděli jsme v autobuse do Istanbulu. Byl to dálkový autobus Praha- Brno- Istanbul , plný děcek jako my. Jediní jsme měli rodičovský doprovod, ale vůbec nám to nevadilo. Vždyť jsme nejeli pryč jen na několik týdnů, ale na víc než rok a tak jsme vlastně byly rádi, že můžeme našim zamávat. Náš autobus byl opravdu pěkný, ale páni řidiči nestáli za nic. Byli to dva nafoukaní, protivní Turci mluvící lámanou češtinou, kteří dokázali opravdu skvěle znepříjemnit cestu. Na dotaz, kdy bude zastávka jen vyštěkli, že až se zastaví, tak to poznáme. Instabul, Turecko Tyhle zastávky byly většinou kdesi na vedlejších silnicích, takže čištění zubů nebo mytí vůbec nepřipadalo v úvahu. Jeden kluk, co měl místo nedaleko nás, měl velké potíže nějak se porovnat přes noc na sedadle. Není se čemu divit, vždyť měl skoro dva metry. Uprostřed noci dostal nápad lehnout si do prázdné uličky, aby se aspoň trochu vyspal. Nikomu to nevadilo, proč taky? Pak to ale zpozoroval jeden z těch protivných řidičů, rozsvítil světla v autobuse a přesto že byly dvě hodiny ráno, začal řvát na toho kluka ,jak kdyby ho na nože braly. Prý co si to dovoluje, ležet na zemi, že má zaplacené pouze sedadlo. Podruhé mě pak ještě vzbudili, když zas komusi nadávali za to, že si dovolil vyzout boty. Kdo ten smrad má prý čuchat. Tenhle turecký doprovod opravdu nedělal dobrou reklamu známé turecké pohostinnosti a všichni jsme si po příjezdu oddychli. V Istanbulu už to bylo úplně jiné. Všichni se usmívali, chtěli si povídat a samozřejmě Vám i něco prodat. Byly ale vděční, když jste si s nimi vypili jen čaj.


OČKOVÁNÍ
Před odjezdem do Indie se doporučuje očkování proti břišnímu tyfu, proti poliomyelitidě a virové hepatitidě typu A, při delším pobytu i proti typu B, popř. proti meningokové meningitidě a japonské encefalitidě. Každý by si měl zkontrolovat platnost očkování proti tetanu. Značné je riziko nákazy malárií (kromě velkých měst a indických států Himáčalpradéš, Džammú a Kašmír, Sikkim). Doporučuje se chemoprofylaxe chlorochinem v dávce 300 mg báze jednou týdně v kombinaci s proguanilem v dávce 200 mg jednou denně. Je také možné pohotovostní samoléčení meflochinem (Lariam).
Velkým problémem cizinců jsou průjmová onemocnění. Zpravidla se jedná o tzv. cestovní průjem, jenž se dostavuje čtvrtý až pátý den po příjezdu do Indie. Pokud po 2-3 dnech neustane, je třeba vyhledat lékaře, neboť by se mohlo jednat o amébózu (včetně jaterního abscesu) nebo baciliární dyzenterii, častá je též lamblióza a na venkově cholera. V období od listopadu do května se zvláště v severní Indii (včetně Dillí a okolí) vyskytuje meningokoková meningitida. Vážným problémem je v Indii vzteklina; vzhledem k značnému riziku nákazy se doporučuje chránit se před volně pobíhajícími psy. V pohraničních oblastech sousedících s Tibetem a Nepálem existuje v době od srpna do listopadu riziko nákazy japonskou encefalitidou, ta se vyskytuje i na nejjižnějším cípu Indie v době od března do května. Místní obyvatelé jsou často nsoiteli různých tropických nemocí, jež jsou přenosné i na cizince (např. horečka dengue). Pobyt v terénu je spojen s nebezpečím uštknutí jedovatými hady.


CENY OČKOVÁNÍ: žloutenka A (cca 3*1500kč), brišní tyfus (cca 500kč), s sebou delagil (cca 60kč) proti malarii, podle oblasti i paludrin (cca 600kc, tam, kde nepůsobí Delagil) a něco na desinfekci vody.


V Turecku jsme zůstali jen jeden den, prohlídka Instanbulu. Další den odjezd na hranici s Iránem. Cesta ubýhala vcelku v pohodě a tak po 20 hodinách jsme tam. Naše původní obavy se nevyplnily. Průchod hranicí byl pouze časově náročný, i když pro některé i fyzicky (značná část autobusu totiž pašovala spodní prádlo, alkohol a jiné "zakázané výdobitky civilizace"), to když ukrývali pašované zboží a všemožnými cviky se snažili zbavil alkoholu v krvi. Další obavy (kulturní rozdíly, bezpečnost, ...), které jsme taky očekávali, se nedostavily. Pravda, Lenka se musela zahalit až po krk, ale jinými slovy Irán je velmi příjemná, přátelská a hlavně čistá a bezpečná země. Musím říct, že jsme si ji opravdu užili. Z důvodů týdenních tranzitních víz (dají se prodloužit vcelku bez problému v Iránu) jsme měli dost naspěch a tak jsme používali noční autobusy a ve dne jsme si procházeli nádherné památky Iránu.


1.Tehrán - Zkusili jsme MHD. Lístek vyšel na 60 haléřů, zadní polovina autobusu byla přidělena pro ženy a přední pro muže. Takže na Lenku mávám z druhé strany autobusu a snažím se s ní domluvit, kdy vystoupíme
2.Esfahán Esfahán, Irán - Večer odjíždíme autobusem "Lux" do 414km vzdáleného Esfahánu. Za 2 USD máme klimatizaci, video a občerstvení. Obyčejný autobus přijde na necelý jeden dolar! Esfahán je nejkrásnější Iránské město s překrásnými mešitami. Uprostřed se nachází jedno z největších náměstí na světě (Emam square). Ve městě je spousta parků a fontán. Iránci, potažmo Peršané se přímo vyžívají v parcích a zahradách. Málokdo ví, že je to největší nearabský národ na středním a blízkém východě. Iránci jsou vzdělaní, milují verše a jejich národní hrdinové jsou básníci.
3.Shiráz - Vyrážíme na prohlídky slavných Shirázských zahrad a mausoleí perských králů (Shiráz byl kdysi hlavním městem Persie).
4.Kermán
Perseopolis, Irán 5.Perseopolis - Cca 42km severovýchodně od Shirazu se nachází ruiny Takt-é Jam Shied, známé pod názvem Perseopolis. Nejlépe je vzít ranní minibus do Mardjab, a pak taxík (5000r/os). Vstup je klasických 10 000r. Alexandr Veliký nechal zničit Perseopolis na oplátku za zničení Akropole Peršany
6.Arkibam (Argebam) - Zapomenuté město z písku. Strávili jsme tady jeden den v rodince iránského obchodníka se zmrzlinou. Měl ještě malý krámek s potravinami. No prostě to byl takový malý podnikatel. Osobně nás provedl Arkibamem a díky němu jsme dostali iránské vstupné (asi 1 Kč). Večer sezval celou rodinu (rodiče, bratry, ...) a uspořádal tradiční iránskou večeři. Dostali jsme rýži, hovězí maso a plno různých omáček. K tomu jsme občas podle vzoru našeho ochránce přikusovali listy máty peprné. Jako zákusek byl medový meloun. Arkibam, Irán Po večeři jsme hráli karty, samozřejmě pouze muži, ženy seděli kolem a jen se dívaly. Lence byla udělena milost a jako návštěva mohla hrát s námi a mohla si dokonce sundat šátek. Popíjeli jsme k tomu domácí pálenku a rodiče našeho hostitele pro jistotu pokuřovali opium.

Na hranici Irán Pakistán se konečně splnily naše obavy. Přechod hranice je opravdu jen pro pořádné nátury a to my nejsme :-( V zaprášené uličce obehnané ostnaným drátem se tísnily stovky lidí. Všichni mávali pasy a chtěli na druhou stranu. Cesta Iranem Samotná hranice je otevřena jen někdy (nikdo neví kdy) a tak jsme tam všichni mávali pasy dost dlouho. Asi po 5 hodinách mělo pár vyvolených štěstí a prošlo hranici. Byli jsme to i my, i když to štěstí bych dal později do uvozovek. Cítili jsme se asi jako Adam a Eva, když byli vyhnáni z Ráje. Před námi poušť, pár stanů asi domacích a šílený bordel kolem. Jinak nic a nikdo, žádný autobus, prostě nic. A tak jsme tam stáli a koukali. Asi by jsme stáli ještě teď, ale zřejmě jsme vypadali dost vykuleně a tak se nás asi někomu sželelo. Zavedl nás za pár dost hrozných stanů a tam, světe div se, stál autobus (teda skoro autobus, vypadalo to jak konzerva na kolečkách). Dodnes nepochopím, kolik lidí se dá narvat do autobusu a kde se všichni vzali. Na hranicích pustili jen pár lidí. No nakonec jsme měli konfortní místa. Seděl jsme na jedné půlce a to ještě v polosedu a Lenka mi seděla na koleně. V téhle pozici jsme jeli asi 30 hodin. Děkoval jsem za každou zastávku, kdy jsem vystoupil - vypadl z konzervy a narovnal se. Byla to opravdu cesta snů a dnes na ní vzpomínáme s úsměvem. Rozhodně jako zažitek to přeju všem. No a aby jsme se nenudili, tak jsme měli pár vojenských přepadení a kontrol. Nakonec jsme ale přece jen dojeli to Pakistánu. No a situace se změnila. Bohužel k horšímu a už tak zůstala. Špína, chudoba už byly pravidelnou součástí dne. Dlouho jsme vzpomínali na Irán a čistou ledovou vodu na ulici a usměvavé lidi. Pákistán je opravdu velmi chudá země (až na moderní Lahore) a chudoba je tu opravdu všude. My jsme Pákistán projeli velmi rychle, až na pár zastávek. Hnal nás čas a touha vidět Indii. Sen se splnil a po pár dnes jsme stanuli v Indii a čekalo nás první město a jedno s Amritsar, India nejpěknějších Amritsar - svaté město Siků. A kdo to vlastně jsou Sikové. Velmi příjemná skupina lidí, kteří v něco věří a nejen o tom mluví, ale co je důležitější, chovají se podle toho. My jsme jejich otevřenou náruč zneužili na dva dny (později a na jiných místech ještě na víc :-) a moc jim za to děkujeme). Prohlídli jsme si město, hlavní atrakci svatý chrám GOLD TEMPLE, pojedli jsme na zemi s ostatními a více se jim přiblížili, pomáhali chystat jídlo pro ty, co to potřebují a nakonec shlédli uzavření svaté knihy Siků. Večer jsme příjemně usínali s pocitem, že už jsme tu. Více o Indii, našem cestování na východ a ještě dále ...

Tento článek byl přečten 7610

Jak se vám článek líbil?
0(min) do 10(max)
Kolik čtenářů se vyjádřilo: 108

6.53.5

NOVINKY:
25.8.2004
Nové fotky z naší cesty do Hedvábné stezce - Čína červen 2004

25.8.2004
Jsme zpět s mesíční cesty po Číně a je tu pár nových příběhů

10.5.2004
Tak a jsou tu nové příběhy z černé Afriky a jihovýchodní Asie

18.1.2004
Dodělal jsme nový Design, jak jsme sliboval a jako přídavek pár nových příběhů z Jižní Ameriky

13.1.2004
Pracuji na novém Designu

20.10.2003
Našel jsme si konečně čas a přidal jsem pár příběhů z našeho cestování po Asii a Americe

02.08.2003
Nové fotky z naší cesty do černé Afriky - Keňa, která se uskutečnila v červnu a červenci, BIG 5, safari, lidé, příroda, moře (255 fotek)

21.06.2003
Další příběhy z cestování po Indii

02.05.2003
Nové fotky z Maďarska - putování kolem Balatonu, termální lázně Heviz(54)

01.04.2003
Nové příběhy z cestování Indie, Thajsko, Střední Východ, ...

KUCHAŘKA:
Francouské speciality

Indická kuchyně

Pálivá mexická kuchyně

Americký Fast Food

PŘIŠTĚ:
Měsíční putování po Číně, budhistické chrámy, Čínská Zeď, svaté pohoří Wutai, uzbekové a kyrgyjci, přejezd pouští Taklamakan a 7 tisícové vrcholy u hranic s Pákistánem

Půlročním putování po Indických horách, pouštích a památkách

Objevování jihovýchodní Asie, thajské chrámy, indonézské ostrovy a džungle Malajsie

Tříměsíční stop po Austrálii, z Outbacku až na Gold Coast

ODKAZY:
Fotografie z Afriky a Blízkého Východu

Fotografie z Asie a Austrálie

N.Geographic

KOKTEJL

LIDÉ A ZEME

Stránky Cestování ve světě jsou na Internetu od 10. 12. 2002
O nás   Kontakt
Copyright © 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008 Cestování po světě