Cestování po světě

Naše stránky jsou pro všechny, co rádi cestují, ať už s báglem na zádech a průvodcem v ruce nebo jen po stránkách knížek a cestopisů. Všem těm přejeme příjemné počtení a zábavu.


Mexiko - Pláže v Acapulcu, pyramida v Cholule a stříbrné město Texco (4952)

Peru starobylé hlavní město incké říše Cusco (5201)

Mexiko Pozůstatky májských a koloniálních památek v Mexico City (54541)


NEJ FOTOGRAFIE
(15355) Usa
(15150) Indie
(14570) Čína
(11347) Keňa
(7873) Austrálie


NEJ PŘÍBĚHY
(54541) Mexiko Pozůstatky májských a koloniálních památek v Mexico City
(44388) Čína Jediná stavba viditelná z vesmíru - Velká čínská zeď
(38559) USA Socha Svobody - francouský dáreček a jeho historie
(30763) Egypt Jaká tajemství ještě před námi skrývají pyramidy v Gíze
(20240) Indie překrásné město Agra a monument lásky Tádž Mahal


HLEDEJ U NÁS
Hledej článek:
 
Hledej obrázek:
 


HLEDEJ VE SVĚTĚ
Seznam/Google:
  
 
Atlas
 


NASTAVENÍ
Přidat k oblíbeným  Přidat k oblíbeným

Nastavit tuto stránku jako domovskou  Nastavit jako výchozí

Pro rozlišení 800 * 600.
Poslední aktualizace 25.08.2004

Celkově přečteno článků 848411
 PŘÍBĚHY

Více informací o zemiFotografie z naší cestyJak jsme se sem dostali

EGYPT

Odkud: Z ČR a Turecka.
Kdy: říjen 1998
Jak dlouho: 1 měsíc
Oblast: Egypt - Pyramidy v Gize

Cairo, Egypt Pokud chcete navštívit pyramidy v Gize, máte dvě varianty. Můžete si vzít cestovku a zaplatit nehorázné peníze za cestu a další nehorázné peníze, to jak vás bude cestovka přesvědčovat o tom, že si máte vzít nějaké velbloudy a nebo tam můžete jet sami pomoci MHD. Cesta je to složitější, ale o více zajímavá. Potkáte místní lidi v autobuse, pokecáte a více pochopíte jak jde život v největším egyptském městě. Dejte si ale pozor na místní studentíky, kteří vás budou přesvědčovat o tom, jak se jede do Gízy a jak je to nejlevnější. Určitě nemají na srdci váše blaho, ale zajímá je provize, kterou by z vás mohli mít. Až vystoupíte z autobusu nepropadejte panice, k pyramidám je to ještě asi 300 metrů a často se stává, že nejsou vidět. Rozhodně si neberte velblouda, těch 300 metrů ujdete v pohodě a pokud chcete vyzkoušet jízdu na velbloudech, zkuste smlouvat až u pyramid, budete to mít levnější.

CHUFUOVA PYRAMIDA
Velká pyramida, první ze sedmi divů světa. Monumentální stavba, která po tisíce let fascinuje svou mohutností a svou dokonalostí, opředená nesčetnými bájemi. Stavba, která celé věky přitahuje panovníky, poutníky, vědce i básníky a bohužel i všechny možné zloděje a vykradače hrobů. Nechce se ani věřit, že tento skvost se během své dlouhé historie stal i levným zdrojem stavebního materiálu. Kámen z pyramidy byl použit například na stavbu mešity sultána Hasana, či na stavbu přehrad. Chufuova pyramida utržila za tisíce let na své tváři řadu jizev. Žádný z vandalských činů jí však nedokázal ubrat nic na její majestátnosti. Cairo, Egypt

Poznáme ji už z velké dálky, a čím víc se k ní přibližujeme, tím silněji nás přitahuje: Velká pyramida byla postavena na příkaz faraona Chufua pravděpodobně kolem roku 2580 př. Kr. poblíž Gízy, jihozápadně od Káhiry. Dodnes však badatelé nedokázali ani pomocí nejmodernějších vědeckých metod rozluštit všechna tajemství této ohromující stavby.

Obrovské staveniště
Velká pyramida je stavbou mimořádných rozměrů. Základnu pyramidy tvořil čtverec o délce 230,38 metru, dnes 227,5 metru. Původní výška pyramidy byla 146,5 metru, dnes 137 metrů. zaujímá plochu přes 5 hektarů a její objem činí 2 600 000 krychlových metrů. Sklon stěn je 51o50'35''. Pyramida je orientována dle světových stran. Kromě již zmíněných prostor vyplněných pískem, byla uvnitř pyramidy vybudována složitá síť chodeb a komor a to jak v nadzemní, tak i v podzemní části. Unikátním stavebním zázrakem je tzv. Velká galerie. Obrovské žulové překlady, kladené proti sobě, vždy přibližně o 7,5 centimetrů přesahují spodní vrstvu a vytvářejí tak osm a půl metru vysokou a čtyřicet osm metrů dlouhou, ke stropu se zužující "chodbu" (galerii). Aby toho však nebylo málo, jsou jednotlivé vrstvy kladeny v ostrém úhlu (21o16'40'') a nikoli v horizontální poloze. Po obou stranách celé galerie, do výšky asi 60-ti centimetrů se táhne jakýsi schod, v němž jsou pravidelně vytesány hranaté otvory, které navazují na obdobné výklenky v bočních stěnách. Na každé straně jich je přesně 27 a jejich smysl je zatím nejasný. Na konci Velké galerie leží 8,4 metrů dlouhý průchod do Královské komory. Vchod do tohoto průchodu je jen 1,12 metrů vysoký. Po jednom metru se náhle strop zvedá do výše 3,5 metru a po dalších 3 metrech Vás stavitelé donutí k podřepu, následuje vyvýšený strop a opět jeden podřep (v těchto vyšších částech byly umístněny bloky jimiž byla komora zapečetěna). Ve výšce 43 metrů se před Vámi konečně objevuje Královská komora. Pokud byste čekali honosnou místnost vykládanou zlatem a pokrytou tisíci hieroglyfy, budete patrně zklamáni. Čtverhranná místnost měří v severojižním směru 5,42 metru a ve směru východozápadním 10,49 metru. Výška komory činí 5,84 metru. Spíše než komoru svými rozměry připomíná malou halu. Stěny komory jsou tvořeny pěti vrstvami přes sebe položených žulových bloků a strop tvoří devět překladů z červené asuánské žuly (Asuán je vzdálen asi 900 km od Gízi), vážících dohromady přes 400 tun. Jednotlivé bloky jsou k sobě "přilepeny" tak precizně, že v lepším případě uvidíte něco jako nakreslenou černou přímku. Nad stropem se nachází pět tzv. odlehčovacích komor. Jsou to nízké komory s plochým stropem z červené žuly, pouze nejvyšší komora má strop sedlový. U západní stěny Královské komory se "krčí" žulový sarkofág o rozměrech 2,28 x 1,04 x 0,98 metru. Původně byl snad uprostřed místnosti. Nalezen byl již prázdný a ani víko nebylo nalezeno. Jeden z rohů sarkofágu je z jedné třetiny uražen a stejně tak vrchní okraje jeho stěn jsou zurážené. Je až zarážející, jak malý a obyčejný sarkofág si nechal Chufu postavit (samozřejmě za předpokladu, že on byl skutečným stavitelem a byl určen pro uložení jeho mumie). Z Královy komory vede několik úzkých šachet (o rozměrech 20 x 20 centimetrů), jejichž význam není zcela patrný. Někteří archeologové se domnívají, že šlo o větrací šachty, jiní je zase považují za symbolické dráhy cesty faraónovi duše. Jisté je pouze to, že šachty jsou orientovány podle hvězd.
Cairo, Egypt Na stavbu pyramidy bylo použito obrovské množství kamenných kvádrů, z nichž každý vážil několik tun. Pro nedostatek vhodného nářadí – řemeslníci měli k dispozici jen nástroje z nepříliš tvrdé mědi – si Egypťané vybírali kvádry, které téměř nemuseli opracovávat. Lze se proto domnívat, že mezi kamenolomy a místem stavby pyramidy, stejně jako přímo na staveništi se používal důmyslný systém přepravních a zvedacích zařízení, přizpůsobený daným poměrům; tato hypotéza však nebyla dosud potvrzena.
Dva řečtí učenci – Herodotos kolem roku 440 př. Kr. a Diodoros kolem roku 50 př. Kr. – rozpracovali zřejmě prastaré údaje egyptských autorů, měli ovšem rozdílné představy o skutečně používaném systému. Herodotos se domníval, že Egypťané zkonstruovali dřevěné stroje, pomocí nichž skládali kamenné kvádry stupňovitě na sebe – od základny pyramidy až po vrchol. Naproti tomu Diodoros považoval za pravděpodobné budování hrází a ramp ze zeminy.

Staleté hledání řešení záhady
Ve středověku byla rozšířena představa, že stavitelé pyramid měli schopnost se vznášet nebo používat létající koberce. V dnešní době se archeologové opírají o texty, které jsou mnohem serióznější. Badatelé se nejprve řídili Herodotovou argumentací a domnívali se, že pyramida se stavěla pomocí mechanických zařízení vybavených různými kladkami a navijáky, které se poháněly lidskou silou nebo pákou.
Když byly ovšem objeveny pozůstatky ramp a jejich popisy na egyptských náhrobních nápisech, potvrdily se představy Diodorovy. Od těch dob vychází mnoho vědců z názoru, že Egypťané budovali souběžně s boky pyramidy otočné rampy; další badatelé zastávají názor, že rampy byly uspořádány spíše vertikálně a že se od základny k vrcholu postupně zužovaly. Obě teorie pak shodně tvrdí, že rampy byly pokryty vrstvou vlhkého jílu, aby byly kluzké. Po nich prý zástupy dělníků tahaly nahoru speciální sáně naložené kamennými kvádry.

Skutečnosti a fantazie
Přestože se tedy vědci dnes už domnívají, že znají pozoruhodné metody, jejichž pomocí se pyramidy stavěly, zdaleka to ještě neznamená, že by také věděli, jaký účel vynakládání tak obrovského množství energie mělo.
Cairo, Egypt V jednom bodě se však archeologové a historikové shodují: pyramidy jsou monumentálními pohřebními komorami králů třetí až třinácté dynastie (asi 2670 až 1650 př. Kr.). Kromě toho patří vždy k celému rozměrnému komplexu pohřebních budov.
V Gíze je však situace zřejmě komplikovanější. Herodotos i Diodoros sice označili shodně za stavitele Chufua (řecky Cheopse), ale ani jeden z nich netvrdil, že by faraon byl v pyramidě pohřben. Jediný sarkofág, který tam byl objeven, byl totiž prázdný. Tak se během doby zrodily různé, místy zcela fantastické hypotézy.
V prvních staletích našeho letopočtu spatřovala jedna z interpretací, inspirovaná biblí, ve Velké pyramidě sýpku vystavěnou Josefem. Od 19. století hledají stoupenci pyramidologie, pseudovědy, která s vědou souvisí jen strukturou svého názvu, nadpřirozená objasnění geometrických tvarů a měr pyramidy. Rozšířen je názor, že pyramida odráží stav znalostí, jehož Egypťané dosáhli ke dni biblické potopy světa. Jiní by v ní naopak rádi viděli jakýsi prorocký soupis nejzávažnějších skutečností světových dějin.

Nové perspektivy
Kdo se křečovitě snaží najít tajemství tam, kde nejsou, tomu se může snadno stát, že mu unikne něco skutečně záhadného. Seriózní egyptologové totiž již dlouhou dobu a stále znovu tvrdí, že Velká pyramida je skutečně hrobka. Dosud byly identifikovány tři pohřební komory, jež jsou mezi sebou propojeny sítí chodeb. V největší z nich, která dostala jméno královská, se nachází sarkofág, v němž by mohly spočívat tělesné ostatky faraona Chufua (Cheopse). Dnes je tento sarkofág prázdný, byl však pravděpodobně vypleněn chalífou Ma’munem, který do posvátných prostor pronikl až v 9. století. Ve stropě tohoto prostoru jsou ovšem patrné trhliny, pocházející z doby před Chufuovou smrtí; faraon by se určitě nenechal pohřbít na místě, jemuž by hrozilo zřícení. A pokud do ní nebylo k poslednímu odpočinku uloženo faraonovo mrtvé tělo, mohla pyramida sloužit také jako takzvaný kenotaf – tedy výstavný prázdný hrob, vybudovaný pouze a jedině na faraonovu počest.
Dokonce i po tak dlouhé době bývá Chufuova pyramida zdrojem stále nových překvapení: německý inženýr Rudolf Gantenbrink prozkoumal nedávno pomocí dálkově ovládané automatické kamery její šachty a na konci jedné z nich objevil masivní dveře. Co se za nimi skrývá? Kameny, nebo velké tajemství?

RACHEFOVA PYRAMIDA Cairo, Egypt
Majitelem prostřední pyramidy v Gízské planině je syn Chufua - Rachef, původním jménem Chufuchaf. Na první pohled vypadá Rachefova pyramida jako nejvyšší, ačkoli byla o tři metry nižší než pyramida Chufuova. To je dáno jejím umístěním na vyšším podloží. Původní základna Rachefovi pyramidy měřila 215,25 metru a sahala do výšky 143,5 metru. Sklon stěn pyramidy byl o něco strmější než tomu bylo u pyramidy Chufuovi - 53o40'. Jako první do nitra pyramidy nahlédl Giovanni Battista Belzoni, který zároveň objevil malý chrám mezi tlapami Velké sfingy se žulovou stélou s nápisem Thutmose IV. V roce 1850 zahájil vykopávky v oblasti Gízi zakladatel moderních vykopávek a ochrany egyptských památek Francois Auguste Ferdinand Mariette (1821 - 1881). A právě on objevil slavnou dioritovou sochu sedícího Rachefa, jehož hlavu zezadu chrání rozepjatými křídly sokolí bůh Hor (dnes v Egyptském muzeu v Káhiře). Podobně jako u pyramidy Chufuovi bylo i zde využito skalní podloží ke zpevnění stavby. V některých místech jsou spodní bloky vytesány přímo v skalnatém podloží. Vápencové bloky na stavbu jádra pocházejí z lomů nedaleko pyramidy. Spodní část obložení pyramidy byla z červené žuly, zbytek pak z vápence, jehož část se dochovala v horní části pyramidy. Vrcholný pyramidion a několik posledních vrstev chybí. Do pyramidy vedou dvě přístupové cesty. Jedna přímo stěnou pyramidy ve výšce 12-ti metrů a druhá začíná 30 metrů v zemi před pyramidou. Obě dvě cesty se pak ve výšce základny spojují a pokračují do pohřební komory. Ta je až na strop vytesána ve skále a nachází se ve svislé ose pyramidy. Sarkofág z červené žuly je mírně zapuštěn do podlahy a je opatřen zasouvacím víkem. Ještě před pohřební komorou se nachází malá místnost pravděpodobně určená pro část pohřební výbavy. Pohřební výbava ani mumie faraóna se však nenašli. K pyramidovému komplexu patří kultovní pyramida, zádušní a údolní chrám a chrám sfingy. Pyramida byla obestavěna mohutnou kamennou zdí. I v blízkosti Rachefovi pyramidy byly uloženy lodě.

MENKAUREOVA PYRAMIDA
Třetí a nejmenší pyramidou z Gízských pyramid je pyramida Menkaureova. Strana základny měří "pouhých" 104,6 metru, výška 66,45 metru a sklon stěn 51o20''. Stejně jako u ostatních pyramid, byl pro jádro použit vápenec z nedalekých lomů. Zhruba do výšky 15 metrů byla pyramida obložena červenou žulou (část obložení se dochovala do dnes). Materiálem pro horní část obložení byl vápenec. Vchod do pyramidy je ve výšce pouhých 4 metrů. Chodba sestupující nejprve pyramidou, posléze skalním podložím ústí do tzv. horní předsíně. Do této komory ústí ještě jedna chodba, která začíná zhruba na úrovni základny. V horní předsíni byla nalezena dřevěná rakev s Menkaureovým jménem a se zbytky lidských kostí. Na základě metody C14 bylo zjištěno, že kosti pravděpodobně pocházejí až z doby křesťanské. Z horní předsíně vede krátká chodba do pohřební komory. Ještě před vstupem se nachází schodiště k šesti úzkým výklenkům. Patnáct metrů pod úrovní základny je vybudována pohřební komora obložená červenou žulou. Sedlový strop je rovněž z červené žuly a je navíc vybraný, čímž vytváří jakousi klenbu. V pohřební komoře byl nalezen zdobený bazaltový sarkofág. Nešťastnou náhodou však při převozu do Velké Británie skončil na dně Středozemního moře. Součástí celého komplexu byly tři malé pyramidy, zádušní chrám a celá řada dalších staveb. Narozdíl od Chufuovi a Rachefovi pyramidy nebyly součástí Menkaureova komplexu pohřbené lodě, alespoň nebyly nalezeny. V blízkosti Menkaureovi pyramidy nevznikl (až na malé výjimky) ani hřbitov jeho příbuzných a vysokých úředníků jako v případě dvou sousedních pyramid. Jeho blízcí dali přednost hřbitovům poblíž Chufuovi pyramidy.

Velká sfinga
Velká sfinga je symbolem Egypta a zná ji snad celý svět. Ne vždy tomu tak bylo. Např. Herodotos ji při svém putování Egyptem díky pouštnímu písku vůbec neviděl. V římské době nechal sfingu oprostit ze spárů pouštního písku Markus Aurelius a Septimus Severus. Roku 1818 ji opět vykopal Giovanni Battista Caviglio. O sedmdesát let později již byla zcela zasypána, tentokrát ji vykopal Gaston Masper, ředitel tehdejší egyptské správy pro starověk. Za pouhých čtyřicet let bylo nutné vzít lopaty a sfingu znovu osvobodit. Velká sfinga je největší a nejzáhadnější sochou na světě. Neví se kdo, kdy a proč ji postavil. Je vytesána z jediného skalního bloku (až na část zad a předních tlap, které byly dotvořeny z pálených cihel a upravených kamenů, které postupem času a lidské přičinlivosti opadaly, dnes jsou tato místa podobným způsobem rekonstruována), orientována je přesně východo-západním směrem a její oči vzhlížejí k východu.

Co vlastně sfinga je?
73,5 metrů dlouhé a 20 metrů vysoké lví tělo se záhadnou tváří. Na hlavě má klasickou pokrývku hlavy faraónů - nemes a na čele ureus (královskou kobru) . Na bradě sfingy byl kdysi dlouhý vous, jehož zbytky byly nalezeny Napoleonovými učenci. Tělo sfingy bývalo potřené načervenalou okrovou barvou, stejně jako její tvář. Zbytky barvy jsou patrné dodneška. Velká sfinga byla první sfingou a stala se tak vzorem pro tisíce menších sfing rozesetých po celém Egyptě (a nejen po něm). Před sfingou, mezi jejími tlapami stála původně socha vykročeného panovníka. Před tlapami stál i chrám, vystavěný pravděpodobně Rachefem. Na jejím dnešním žalostném stavu se kromě přírody podepsal i člověk. Dřívější cestovatelé a turisté pokryli její tělo nicotnými nápisy a jmény, jako amulety a památku zuráželi její rty. Mamelukovi vojáci ustřelili její nos, poté co si ho vybrali za terč svého dělostřeleckého umění, uražený je do čtverhranu spletený vous a stejně tak je poškozena královská ozdoba hlavy. Přesto sfinga dál hrdě vyhlíží do budoucnosti.


Tento článek byl přečten 30764

Jak se vám článek líbil?
0(min) do 10(max)
Kolik čtenářů se vyjádřilo: 579

5.94.1

NOVINKY:
25.8.2004
Nové fotky z naší cesty do Hedvábné stezce - Čína červen 2004

25.8.2004
Jsme zpět s mesíční cesty po Číně a je tu pár nových příběhů

10.5.2004
Tak a jsou tu nové příběhy z černé Afriky a jihovýchodní Asie

18.1.2004
Dodělal jsme nový Design, jak jsme sliboval a jako přídavek pár nových příběhů z Jižní Ameriky

13.1.2004
Pracuji na novém Designu

20.10.2003
Našel jsme si konečně čas a přidal jsem pár příběhů z našeho cestování po Asii a Americe

02.08.2003
Nové fotky z naší cesty do černé Afriky - Keňa, která se uskutečnila v červnu a červenci, BIG 5, safari, lidé, příroda, moře (255 fotek)

21.06.2003
Další příběhy z cestování po Indii

02.05.2003
Nové fotky z Maďarska - putování kolem Balatonu, termální lázně Heviz(54)

01.04.2003
Nové příběhy z cestování Indie, Thajsko, Střední Východ, ...

KUCHAŘKA:
Francouské speciality

Indická kuchyně

Pálivá mexická kuchyně

Americký Fast Food

PŘIŠTĚ:
Měsíční putování po Číně, budhistické chrámy, Čínská Zeď, svaté pohoří Wutai, uzbekové a kyrgyjci, přejezd pouští Taklamakan a 7 tisícové vrcholy u hranic s Pákistánem

Půlročním putování po Indických horách, pouštích a památkách

Objevování jihovýchodní Asie, thajské chrámy, indonézské ostrovy a džungle Malajsie

Tříměsíční stop po Austrálii, z Outbacku až na Gold Coast

ODKAZY:
Fotografie z Afriky a Blízkého Východu

Fotografie z Asie a Austrálie

N.Geographic

KOKTEJL

LIDÉ A ZEME

Stránky Cestování ve světě jsou na Internetu od 10. 12. 2002
O nás   Kontakt
Copyright © 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008 Cestování po světě